BLIKAČ

Za devatero horami, za devatero řekami, v jednom nejmenovaném městečku se rozhodli postavit dětské dopravní hřiště. Dobrá, povedlo se, ale ještě něco chybí. U přejezdu přes koleje by mělo být výstražné blikající světlo, upozorňující na blížící se „vlak“. Radiokroužek tedy dostal zakázku. Koukněte, tuhle jste tyto blikající světla dělali pro železniční modeláře, udělejte je ještě jednou ve větším měřítku. Copak o to, to by teoreticky neměl být problém, jenže – původní světýlka byly velmi jednoduché, prostě multivibrátor se dvěma tranzistory, a v jejich kolektorech světelné diody. No však to jistě znáte, popis je třeba ZDE. Ale v požadovaném zařízení byly použity dvě žárovky po 40 wattech, a to už jen tak nějaký tranzistor neutáhne. Na to musíme jinak.

Takže jiný spínací prvek. Což takové relátko? To bude ono – nedávno jsme jich několik objevili v nějakém vyhozeném rozvaděči. Mělo docela masivní kontakty, takže by nějakou tu zátěž mohly vydržet, ještě jsme změřili cívku. No to by šlo, relé spínalo dle jednotlivých kusů od 0,8 do 1,5 mA. Jak to dopadlo, viz obrázek zapojení.

Síťové napětí 230V (samozřejmě dobře izolované, čert nikdy nespí) je jedním vodičem přivedeno přímo na žárovky (nulák), druhým (fáze) na střední přepínací kontakt relé, které tento přívod přepíná střídavě na obě žárovky Ž1 a Ž2. K jedné ze žárovek je připojena dioda pocházející ze stejného zdroje jako relé, s označením KY705. Je dosti možné, že se vám do ruky nedostane, je to přeci jen už trochu starší výrobek, zkuste se tedy podívat do katalogu na nějaký typ, který vydrží proud relé (z usměrňovacích diod všechny) a je dimenzována na napětí UKA alespoň 400V (valná většina typů). Paralelně k vinutí relé je připojen elektrolytický kondenzátor 200 uF/50V, který slouží ke zpoždění odpadu relé.

Po přivedení napětí na vstup blikače je přes klidový kontakt relé (v klidu sepnutý) připojena žárovka Ž1. Současně protéká proud obvodem D1 – R1 – Re1, napětí se zde usměrní a začne nabíjet kondenzátor C1. Kondenzátor se nabíjí a nabíjí, až do té doby, než napětí na něm dostoupí k hodnotě přítažného napětí relé, to přitáhne, rozpojí klidový kontakt a spojí tak zvaný pracovní kontakt. Samozřejmě zhasne žárovka Ž1 a rozsvítí se žárovka Ž2. Současně se odpojí obvod D1 – R1 – C1 od napájení ze sítě a kondenzátor se začne vybíjet přes odpor vinutí. Dokud jeho napětí nepoklesne pod přídržné napětí relé, drží sepnuté, až teprve po chvíli (dané kapacitou C1 a odporem vinutí Re1) kotva relé odpadne a opět se propojí klidové kontakty, čímž se začne celý pochod znova opakovat.

Čas střídání svitu obou žárovek můžeme nastavit změnou hodnot odporu R1 a kondenzátoru C1, výsledek záleží na odporu vinutí relé Re1 a jeho citlivosti. Ve zkušebním vzorku bylo s uvedenými hodnotami a použitým relé docíleno času ZAP – VYP cca jedna sekunda. Ještě jednou upozorňuji, pracuje se zde se síťovým napětím, doporučuji maximální opatrnost za dohledu někoho zkušeného, a hlavně – nehrabat se v tomto zařízení, dokud není spolehlivě odpojeno od sítě.