JEDNODUCHÝ VF GENERÁTOR

Tento přístroj je určen pro testování a slaďování vysokofrekvenčních stupňů jak přijímačů, tak i všech dalších přístrojů. Předpokládám, že během své „bastlířské“ činnosti jste na to mnohokrát narazili. Postavíte si přijímač, něco tam je slyšet, ale – co to je, na jakém jsme vlastně kmitočtu? Jak se dostat na amatérské nebo požadované rozhlasové pásmo? Odpověď většinou zní „blbě“. Ale neztrácejte naději, zde je popsán velice jednoduchý generátor vf kmitočtů (také nazývaný signální generátor), který vaše problémy snadno a rychle vyřeší. Samozřejmě, že je nutno mít stupnici generátoru ocejchovanou, ale to přeci není žádný problém, jednoduše se skamarádíte s někým, kdo má přijímač s požadovaným rozsahem kmitočtů, a „propísknutím“ si vytvoříme na generátoru stupnici. Ještě upozorňuji, že se jedná o konstrukci z „kamenných“ dob, kdy jsme na prvé vf tranzistory OC170 stáli v Jindřišské frontu. Ale hlavně že jsme mohli pracovat na vyšších kmitočtech bez elektronek!

Konstrukce.

Z důvodu snadné dostupnosti mladším a méně zkušeným zájemcům je generátor je osazen pouze dvěma tranzistory vodivosti PNP. Pokud bychom na rozdíl od vzorku použili běžnější tranzistory vodivosti NPN, pak samozřejmě musíme i změnit polaritu napájecího zdroje a diody D1. Laděný obvod generátoru se skládá z cívky L1 která je výměnná pro požadované rozsahy kmitočtů, a proměnného kondenzátoru C3. Laděný obvod je přes diodu D1 připojen k symetrickému multivibrátoru (astabilní klopný obvod). Na anodu diody je přes cívku přivedeno předpětí z děliče R5 – R6. Je-li tranzistor T2 uzavřen, (tj. na jeho kolektoru je vzhledem k emitoru záporné napětí), dioda je ve vodivém stavu a na laděný obvod přichází kladné napětí. Po otevření tranzistoru T2 záporné napětí na jeho kolektoru se zmenší prakticky až na nulu a dioda přejde do nevodivého stavu. Tím pádem je laděný obvod oddělen od obvodu multivibrátoru. Jinak řečeno, na cívku paralelního laděného obvodu přichází periodicky střídavé napětí. Přitom v okamžicích připojení a odpojení napětí k obvodu vznikají kmity s kmitočtem, na který je obvod naladěn.

Generátor podle následujícího schématu je způsobilý pracovat v rozsahu kmitočtů od 100 kHz do 30 MHz. Samozřejmě, že s jednou cívkou tak široký rozsah kmitočtů nemůžeme pokrýt, proto zde použijeme několik výměnných cívek vypočítaných na příslušný rozsah kmitočtů které připojujeme k bodům X1 aX2.

Maximální amplituda vysokofrekvenčních kmitů je na všech rozsazích okolo 2 V, proto v mnoha případech postačí při slaďování přijímačů pouze přiblížit cívku generátoru k jeho vstupnímu obvodu. Pokud by byl pro některé účely požadován silnější signál, je možno na cívku generátoru navléknout vazební cívečku s několika závity,která má jeden konec připojený k společnému vodiči přijímače a druhý konec ke zkoumanému obvodu. Ale je možná  ještě jedna varianta, připojit v generátoru zdířku X3 přes kondenzátor s malou kapacitou 5 až 8 pF, ze které můžeme odvádět vf signál. Samozřejmě že kostry (společný vodič) generátoru a testovaného přijímače musí býti propojeny.

Téměř všechny součástky generátoru jsou umístěny na destičce plošných spojů podle následujícího obrázku.

Není nutno hned na začátku dělat cívky pro všechny rozsahy. Pokud například budete ze začátku uvádět do chodu přijímače dlouhých a středních vln, doporučuji nejprve navinout a naladit tyto cívky. Takže cívku pro dlouhé vlny (150 až 470 kHz) navineme na feritovou tyčku (z antény vyřazeného tranzistorového přijímače) délky 40 až 80 mm o průměru kolem 10 až 15 mm. Navineme na ní  300 závitů měděným smaltovaným vodičem průměru 0,1 až 0,2 mm rovnoměrně rozdělených do pěti sekcí. Vhodnější by byla tak zvaná vf licna, což je svazek slaboučkých smaltovaných drátků, v jednom ze vzorků tohoto generátoru byla použita tato vf licna 10 x 0,07 mm. Cívku pro střední vlny (465 až 1 600 kHz) navineme také na podobné tyčce, počet závitů (také v sekcích) 75 smaltovaným vodičem průměru 0,2 až 0,3 mm, také zde by byla vhodnější uvedená vf licna.

Až se dostatečně seznámíme s prací a používáním tohoto přístroje, můžeme se pustit do jeho rozšíření i na rozsah krátkých vln. Vezmeme si třeba pásmo, kde můžeme poslouchat množství rozhlasových vysílačů z celého světa, tedy rozsah 5,5 až 24 MHz. Cívku nyní navineme na kostru průměru 12 až 18 mm, a sice 15 závitů měděným smaltovaným vodičem 0,4 až 08 mm.

Stupnici generátoru nakreslíme pomocí jiného generátoru, vlnoměru, nebo kvalitnějšího přijímače – výhodná je digitální stupnice. Pro každou použitou cívku si nakreslíme tabulku, na které uvedeme generovaný kmitočet v závislosti na úhlu natočení knoflíku ladicího kondenzátoru.