VERTIKÁLNÍ SMĚROVKA 433 MHz

Bylo, nebylo. Vyskytla se potřeba neustálého spolehlivého spojení mezi chatou (na vyvýšeném místě) a domovem, sice zdánlivě na přímou viditelnost, ale ve značné vzdálenosti. Provozní kmitočet byl zvolen v pásmu 70 cm (433 MHz) a jako anténa byl použit systém J ANT, známé a rozšířené „jéčko“. Po čase se ale zjistilo, že to není „vončo“, se změnou počasí (mlhy, déšť atd) se úroveň signálu nepříjemně měnila, samozřejmě k horšímu, i bylo rozhodnuto – chce to směrovku, ta svým ziskem dokáže signál zesílit. Prostě a jednoduše – to, co se za normálních okolností šíří na všechny možné i nemožné strany, i dozadu – odvráceně od požadovaného cíle, soustředí a vrhne jedním směrem, tam, kam to potřebujeme. No ale to ještě není všechno, zároveň byl požadavek nenápadnosti, taková Yagi anténa přeci jen přitahuje nežádoucí pozornost.

Základní myšlenka byla asi taková, že použijeme systém složený ze dvou J antén umístěných za sebou a budeme je napájet jedním společným vedením v protifázi. No a jelikož potřebný fázový posun signálu v zářičích je +f/2 a –f/2, je možno jej získat změnou jejich délky – vzájemné prodloužení či zkrácení. Zbývá najít řešení, jak spojit konce obou půlvlnných zářičů vzdálených od sebe λ/8, se dvěma vodiči blízku u sebe. Ukázalo se to nadmíru jednoduché, vždyť na konci zářiče je proud velmi malý, čili zde téměř nevyzařují, takže se nestane nic špatného, když oba konce zářičů ohnu směrem k sobě a na koncích je spojím a ve vhodné vzdálenosti od konce k nim připojím napájecí kabel. Zatím to vše vypadá náramně jednoduše, ale přeci jen zůstává malá pochybnost – jak se to bude chovat v praxi, bude to pracovat? Takže je nutný experiment.

Ujednáno – vykonáno, výsledek byl takový, že anténa na kmitočet 433 MHz byla vyrobena dle obrázku ohýbáním měděného vodiče o průměru 1,7 mm získaného z odřezku silnoproudého kabelu.

Souosý napájecí kabel (koaxiál) s charakteristickou impedancí 50 ohmů je připojen podle následujícího obrázku.

Připojení v bodech «X—X» je vhodné provést tak, aby bylo možné je posouvat nahoru a dolů, při ladění na minimální poměr stojatých vln. V případě, že právě nemáte po ruce měřič PSV pro toto pásmo, je možno přípojné body nastavit podle maximálního vyzařování v hlavním směru. K tomuto účelu si můžete snadno a jednoduše vyrobit tak zvané „čichátko“, tedy měřič síly pole skládající se z dipólu, diodového detektoru a měřidla s citlivostí kolem 50 mikroampér. Při pokusech byl použit měřicí generátor s výstupní impedancí 50 ohmů a attenuátor s kroky po 1 dB. Na následujícím obrázku je znázorněn vyzařovací diagram této antény ve vertikální rovině, ze kterého je patrné, že anténa splňuje veškerá očekávání. Při měření v horizontální rovině je šířka vyzařování poněkud širší. Ještě bych doplnil, že anténa vyzařuje směrem ke kratšímu prvku, který tedy plní funkci direktoru.

Владимир Поляков (RA3AAE)

KB ЖУРНАЛ N 5, 1998г.