Rozsahy, kmitočty, použití.

Rádiové vlny, jak se všeobecně nazývají vysokofrekvenční kmity šířící se prostorem, jsou v pásmu do 30 MHz rozděleny do úseků, které jsou určeny pro různé služby. Současně jsou rozděleny tak, aby jednotlivým službám připadly úseky jak v pásmu vyšších, tak i nižších kmitočtů. V následující tabulce jsou uvedeny jednotlivé kmitočtové pásma s hrubým rozdělením, přesněji jednotlivé kmitočty se řídí příslušnými ustanoveními úřadů a obvykle se většinou dají najít na internetu.

Z této tabulky je patrné, že prakticky se nevyskytují žádné volné – neobsazené pásma kmitočtů.

PŘIJÍMAČ.

Chcete-li přijímat libovolné stanice, musíte mít samozřejmě v prvé řadě přijímač, také označovaný jako RX (z anglického RECEIVER), a mimo to ještě i anténu, o které se zmíním dále. Někdy se setkávám s otázkou, co je důležitější, přijímač nebo anténa. Obvykle odpovídám, že ani s nejlepším přijímačem nic nezachytíte, pokud nemáte anténu. A naopak – s velkou anténou bez přijímače nic neuslyšíte, prostě jsou nutné oba tyto prvky.

Jinou otázkou je rozsah přijímaných kmitočtů. Starší přijímače s jedním nebo několika krátkovlnnými rozsahy mají obvykle možnost přijímat pouze rozhlasová pásma. Samozřejmě, občas se ještě mezi zájemci vyskytují vojenské přijímače, ale málokteré z nich mají možnost přijímat specielní druhy provozu, jako SSB (vysílání s jedním postranním pásmem a potlačenou nosnou vlnou), takže ty ze svých úvah zatím vynecháme. To je důvod, proč je dobré mít přijímač pokrývající celou řadu krátkovlnných pásem v celém rozsahu od 1,7 MHz do 30 MHz, i když – ideální by byl přijímač s rozsahem od cca 100 kHz až do 30 MHz, který pokryje možnosti příjmu na dlouhých, středních i krátkých vlnách. V dřívějších dobách byl takovým přijímačem třeba Lambda, ale dnešním nárokům již nevyhovuje.

ANTÉNA.

Délka použité antény, na rozdíl od vysílacích antén, závisí na tom, jaký použijeme přijímač. Pokud je to přenosný přijímač zvaný „globální“, neměli bychom to s délkou antény přehánět, mohlo by se docela dobře stát, že neuslyšíme nic (přijímač se zahltí signály silných stanic). Úmyslně zde pracujeme s anténou daleko od rezonance, v tom případě mluvíme o aperiodické, neladěné anténě. Pracujeme-li při resonanci, mluvíme o laděné anténě. Laděná anténa má sice větší účinnost, t. j. podává větší napětí na kmitočtu, na který je vyladěna, ale zato působí potíže při obsluze, a proto se u přijímačů používá jenzcela výjimečně.

Obecně platí, že na běžný poslech nám úplně stačí cca 10 m drátu spuštěného z okna, je to tak zvaná anténa DVZO, čili Drát Vyhozený Z Okna. Ale upozorňuji, že čím je anténa dál od domu, tím zachytí méně rušení, kterého je v současné době opravdu dost (spínané zdroje atd). Tato anténa není rezonanční (úzkopásmová), jelikož nám záleží na příjmu celého spektra vln.

Takže – jakou anténu bych doporučil pro kvalitní poslech všeho možného? Tak třeba tuhle:

A její délka? Nóóóó, jak to vyjde, třeba i 40 metrů, prostě „takňák“. Jen připomínám, že do délky antény je nutno započítat i délku svodu k přijímači.

Co a kde hledat ?

Ptáte se, kde je něco zajímavého k poslechu? Odpověď je jednoduchá – VŠUDE. Podivné signály se objevují jak v přeplněném rozhlasovém pásmu 49 metrů, tak i na zdánlivě prázdných námořních pásmech. To platí zejména pro tak zvanéčíslicové stanice, hlásící řady čísel a kódů, které se náhle objeví na velmi >různých kmitočtech Existují však pravidelně se objevující stanice na svém stálém kmitočtu. Záhadné digitální signály je také možno slyšet na tomtéž kmitočtu již řadu let. Příkladem může být již slavná stanice nazývaná „The buzzer“, bzučák.

Dále ještě nastupuje otázka šíření vln, tedy schopnost šíření elektromagnetických vln. Nebudeme zde rozebírat detaily, tomuto zajímavému odvětví se budeme věnovat jindy, ale ve stručnosti, co na daných kmitočtech v dané oblasti závisí také na denní době. Obecně se říká, že vlny s kmitočtem nad 10 MHz jsou tak zvané denní vlny. Jejich dosah totiž závisí na množství slunečního záření dopadajícího na ionosférické vrstvy které se nachází v horní části atmosféry země. To ovšem platí pouze pro oblast krátkých vln, VKV pronikají ionosférou a míra její síly a výšky nemá zde žádný význam.

Zpracováno podle http://tajemnicesw.cba.pl/

Viz také http://ok1ike.c-a-v.com/soubory/sw_prijimac.htm