STROM JAKO ANTÉNA
Za vynálezce použití stromů jako antén je považován americký generál George Owen Squier. V roce 1919 publikoval v časopise Scientific American článek o používání živých stromů jako antén pro příjem rádiových signálů. Obecně Squier zjistil, že prakticky nemá žádný vliv druh stromů. Nicméně, strom s listy "pracuje" lépe než strom bez listí (tedy na podzim, například). Důležité je také to, zda malý strom stojí samostatně, nebo v lese. Připojení ke stromu v doporučené výšce 2/3 celkové výšky stromu (vodiče připojené k hřebíku zatlučené do stromu). Na tuto okolnost poukazovali jeho odpůrci, kteří se domnívali, že anténu ve skutečnosti tvoří svod dolů k přijímači. Nicméně, pokusy ukázaly, že v případě, že vodič není připojen ke stromu, a jen zavěšen na izolátoru, pak je příjem velice slabý.Ve stejném roce publikoval článek "Konverzace mezi stromy" v časopise Electrical Experimenter. 31.prosince 1923 General Squier odešel z armády a v roce 1928 založil společnost «Muzak», která poskytuje služby ve vysílání reprodukované hudby.
Jaká je fyzikální podstata tohoto jevu? Živý strom obsahuje množství buněk a kapilár, které dodávají buněčnou tekutinu (tzv. mízu, v podstatě vodu) spolu s živinami do listů a zpět, tedy strom, i když je slabý, může sloužit jako vodič vf proudu.
Samozřejmě, že vodivost stromu je nestabilní, záleží na ročním období, povětrnostních podmínkách, vlhkosti půdy a podobně. Ale stejně, máme co do činění s vodičem nacházejícím se vysoko nad zemí. Ve skutečnosti je to komplexní systém, ve kterém je poměrně náhodně rozložena současně kapacita, indukčnost a odpor. Takový systém ale bohužel nemá vlastnosti, které by bylo možno alespoň přibližně popsat vzorcem, a v tom vlastně spočívá „neoblíbenost“ stromů ve funkci antény, protože je požadována záruka stability jejich vlastností. Horní část stromu, tedy jeho koruna, se podobá anténě se soustředěnou kapacitou (metla) ale mnohem větších rozměru (a nepředvídatelných vlastností).
Stejně, jako u konvenční antény, i zde je vyžadováno uzemnění, které může být v formě kovového pletiva rozprostřeného okolo stromu, drátových radiál, nebo klasické ocelové tyče zaražené do země.
V pozdější době další dva vynálezci obdržel patent na "multi-band dřevěné antény." Principem je, že kmen stromu má na sobě límec feromagnetického jádra jako VF transformátor a indukční vazba je vytvořena mezi napáječem a stromem. Pro každé rozmezí od 2 MHz až 2 GHz umožňuje tento "transformátor" PSV v rozmezí ne více než 3: 1. Vyzařovací diagram takovéto antény je podobný jako u klasického vertikálu.
Použití stromů jako vysílací antény se potýká s řadou omezení. Většina energie bude absorbována kmenem a listy, podobně, jako u vašeho oběda v mikrovlnce. Směrové vlastnosti takové antény jsou nepředvídatelné. Přesto se mnoha nadšencům podařilo udržet oboustrannou komunikaci pomocí induktivní vazby a ladicího členu. Podrobnější údaje bohužel nejsou k dispozici. Takže se stromy jako antény používají pouze v extrémních podmínkách a válečných oblastech, daleko od civilizace.
Anténa pro pásmo 600 m
Viz také: http://swl.net.ru/archives/2430