JEDNODUCHÝ A SPOLEHLIVÝ OSCILÁTOR

Toto poněkud zvláštní zapojení se vyznačuje velkou ochotou kmitat nejen při velmi nízkém napájecím napětí, např. s jedním galvanickým článkem, nýbrž i při značně nevhodném poměru indukčnosti a kapacity kmitavého obvodu. Schéma zapojení je na obrázku.

Dvojice tranzistorů stejné vodivosti má všechny elektrody vzájemně galvanicky propojené, při optimálním impedančním přizpůsobení. Tranzistor T1 pracuje v zapojení se společným kolektorem, takže obvod v bázi se vyznačuje velkým vstupním odporem. To vyhovuje připojenému rezonančnímu obvodu LC. K výstupnímu obvodu v emitoru, který naopak vykazuje velmi nízkou impedanci, je přímo vázaný druhý tranzistor T2, a to rovněž emitorem.

Tranzistor T2 pracuje v zapojení se společnou bází, takže emitor představuje vstupní obvod s nízkou impedancí. Výstupní obvod v kolektoru má vysokou impedanci a je připojen k bázi T1, tedy přímo k laděnému obvodu.

Z dosavadního je jasné, že pro laděný obvod jsou zde vynikající podmínky, zaručující spolehlivou činnost oscilátoru. Vysoké Q obvodu se připojením aktivního prvku – v tomto případě připojením dvou tranzistorů – nezhorší.

A jak je to s fázovým posuvem ve zpětné vazbě? Postupující zpětnovazební napětí z emitoru T1 k emitoru T2 a odtud do kolektoru T2 a zpět k bázi T1, nevytváří fázový posun. Skutečně se takto zavádí kladná zpětná vazba. Ostatně můžete si to prakticky ověřit podle schématu na obrázku. Jestliže na místě laděného obvodu použijeme ze starého tranzistorového přijímače ladicí kondenzátor a feritovou anténu, tj. zapojíte cívku se středovlnným vinutím, pak oscilátor kmitá v pásmu středních vln. Laděním oscilátoru otočným kondenzátorem, nebo posouváním cívky po feritové anténě, případně při přelaďování vedle postaveného přijímače v pásmu středních vln, ozve se z přijímače hvizd. To je neklamná známka činnosti oscilátoru.

Zdroj: Radioamatérský zpravodaj