SELEKTIVNÍ INDIKÁTOR POLE

Indikace napětí vysokofrekvenčního pole v relativních hodnotách se v radioamatérské praxi používá dost často, jak při seřizování vysílačů, tak i (a to hlavně) při kontrole konstruovaných antén, jejich zisku a směrovosti. Jeden takový indikátor vf pole zde byl popsán nedávno, ale pro obor VKV. Zde si ukážeme variantu jeho provedení pro amatérská pásma na středních a krátkých vlnách.


Cívky L1 až L10 pro jednotlivé rozsahy jsou navinuty měděným smaltovaným vodičem o průměru kolem 0,2 mm na kostřičkách průměru 5 mm s dolaďovacími jádry z karbonylového (práškového) železa nebo vysokofrekvenčního feritu. Jejich indukčnost a počty závitů pro jednotlivé rozsahy jsou uvedeny v tabulce. Dioda D1 je libovolná vysokofrekvenční germaniová, tranzistor T1 byl v originále použit BF153, ale prakticky zde vyhoví libovolný křemíkový tranzistor s vyšším zesilovacím činitelem. V některých případech, kdy použijeme tranzistor s vyšším zesilovacím činitelem, bude nutno upravit hodnotu odporu R2 (zmenšit).

Kmitočet MHz

Cívka

Indukčnost uH

Počet závitů

1,8

L1

230

160

3,6

L2

57

80

7,05

L3

15

40

10,1

L4

7,3

20

14,2

L5

3,7

18

18,1

L6

2,3

16

21,2

L7

1,7

13

25

L8

1,2

12

27,2

L9

1,0

10

28,8

L10

0,9

9

Vysokofrekvenční tlumivka L11 má 100 až 200 uH, dá se použít (mimo prodávané tlumivky) třeba dlouhovlnná cívka z rozhlasového přijímače, nebo v nouzi ji třeba i navinout (viz ZDE nebo ZDE). Anténu ANT přestavuje cca 1 metr pevnějšího drátu.

Jednotlivé cívky L1 až L10 ladíme jádrem podle vf generátoru, v režimu maximální citlivosti přístroje (běžce obou potenciometrů R1 a R5 v horní poloze podle schématu).

Námět KB журнал, 1996, 3, с. 31.