JEDNODUCHÝ SDR PŘIJÍMAČ

Co je to SDR? Tak stručně řečeno Software Defined Receiver, čili zjednodušeně programově řízený přijímač. Chcete se o tom dozvědět více? Koukněte zde - Vědecké články o software defined receiver a bude vše jasné.

Tento článek uvádí superjednoduchý přijímač SDR, určený pro 40 m, úprava na jiné pásma je samozřejmě možná a velmi jednoduchá. Princip je stejný, jako u přijímačů s přímým směšováním, pro jednoduchost je zde směšovač osazen jednou diodou, může se zde použít libovolná vf křemíková, v pokusném vzorku byla použita 1N4148.

Na této diodě dochází ke směšování signálu z antény a kmitočtu křemenného oscilátoru. Výstupní proud diody je nelineární, mění se exponenciálně, na jejím výstupu jsou dva výsledné směšovací kmitočty, jejich součet (Fant + Fosc) a jejich rozdíl (Fant – Fosc). Za směšovačem následuje dolní propust L3 – C9 která odstraní součet – tedy vysokofrekvenční signál a zbude jen rozdílový kmitočet, tedy nízkofrekvenční signál. Tak tedy až sem je to z literatury známý přímosměšující přijímač, používaný mnoha amatéry. Ale – zde se již s výsledným zvukovým spektrem zachází úplně jinak. Další zesílení a úpravy zvukového signálu probíhají na zvukové kartě počítače která je řízena některým z SDR programů.

Analogový signál je nejprve digitalizován a následuje jeho zpracování –  dochází k výběru požadovaného rozsahu kmitočtů z celého zvukového spektra v závislosti na druhu modulace, doplní chybějící nosnou pro LSB, USB nebo CW signál, filtrace poruch a šumu. Dále již dochází k zpětné transformaci z digitálního tvaru do analogového, jeho zesílení a přivedení ke sluchátkům nebo reproduktoru.

V případě, že přijatý signál je digitálně modulovaný (RTTY, PSK, atd.), je dále dekódován pomocí speciálního programu určeného pro digitální metody komunikace (DigiPan, MixW, WinPSK atd.).

Na přiloženém screenshotu SDR programu M0KGK je zřetelně vidět sedm stanic PSK v rozsahu kmitočtů 7 0336 – 7 038 kHz. Jejich další zpracování zařídí program WinPSK.

V krystalovém oscilátoru se dá použít libovolný FE tranzistor, třeba BF244 a podobné. Jakost Q cívek pásmového filtru L1 a L2 by měla být řádově 50 a cívky L3 pod 5. Potenciometrem (raději odporový trimr) R2 se nastaví napětí na směšovací diodě na maximální citlivost přijímače.

Zdroj Eduardo Alonso EA3GHS, “SPRAT” # 134