PŘÍMOZESILUJÍCÍ RX

Na tomto přijímači můžeme poslouchat signály z pásem dlouhých a středních vln, ale hlavně (za tímto účelem byl také vyvinut) na libovolném rozsahu krátkých vln (vše závisí na parametrech vstupního laděného obvodu, viz sérii článků LADĚNÉ OBVODY a ostatní odkazy na konci tohoto článku).

Přijímač je určen k přijmu signálů AM, SSB a CW a přesto je jeho zapojení velice jednoduché, pouze s jedním laděným obvodem, takže se do jeho stavby může směle pustit i mírně pokročilý začátečník.

Přijímače s přímým zesílením mají jeden velký problém, zvláště na krátkých vlnách, a sice s malou selektivitou (odladitelností) kmitočtově blízkých signálů. V podstatě je to následek nízké jakosti Q vstupního obvodu. Z tohoto důvodu je příjem na krátkých vlnách prakticky nemožný, vzhledem k velké hustotě stanic. Jedním z možných řešení tohoto problému je přijímač zvaný superhet, který přijímané signály mění na mnohem nižší kmitočet zvaný mezifrekvence, a ten pak postupuje přes řadu filtrů se zesilovači. U přijímačů s přímým zesílením se tento problém řeší například vícenásobnými vstupními laděnými obvody, které jsou přepínány pro jednotlivé rozsahy a laděny v souběhu. Obě tyto varianty jsou dosti složité, jelikož je nutno dbát o přesné naladění všech obvodů na stejný kmitočet.

Ale přesto je zde k dispozici jedna jednoduchá a snadná metoda, a sice zvýšit činitel jakosti  vstupního obvodu, pomocí tak zvaného násobiče Q. V zapojení na obrázku to jsou dva tranzistory T1 a T2, které jakost vstupního obvodu mnohokrát zvyšují. Prakticky je to vlastně zesilovač se značně velkou kladnou zpětnou vazbou a v důsledku toho je vstupní odpor tohoto zapojení záporný. Tento záporný odpor je připojen na odbočku cívky laděného obvodu, a tím snižuje útlum obvodu, což má za následek podstatné zlepšení jeho jakosti, teoreticky až k nekonečnu. Avšak pozor na to, že v tomto případě způsobí rozkmitání obvodu, proto je nutno mít možnost velikost záporného odporu plynula nastavovat změnou napětí.

A nyní se podíváme na schéma zapojení. Vstupní signál přijímaný anténou přichází na vstupní laděný obvod L1-C1-C2. Pásmo, ve kterém chceme přijímat signály radiostanic, závisí jednak na počtu závitů cívky (její indukčnosti) a také na hodnotě dodatečného kondenzátoru C2. Rozsah ladění pak udává změna hodnoty proměnného (ladicího) kondenzátoru C1. Anténa je připojena k dolní odbočce cívky a signál k dalšímu zpracování se odebírá z další, výše umístěné odbočky. Tento signál (zatím nehledíme na obvod tranzistorů T1 a T2) přichází na zesilovací stupeň pracující jako amplitudový detektor, s tranzistorem T3. V roli detektoru pracuje jeho kolektorový přechod.

Nyní se budeme věnovat té podstatnější části zapojení, tedy té části zvyšující kvalitu laděného obvodu s tranzistory T1 a T2. Ze schematu je vidět, že dostávají napájecí napětí stabilizované na hodnotu 1,8 V pomocí parametrického stabilizátoru osazeného LED a odporem R5 přes odpor R1 z potenciometru R4. Demodulovaný signál z kolektoru T3 je pak dále veden na nf zesilovač přes potenciometr regulace hlasitosti R6.

Dvoustupňový nízkofrekvenční zesilovač s tranzistory T4 až T6 má koncový stupeň v zapojení zvaném „push-pull“ osazeným tranzistory T5 a T6. K výstupu je připojen malý reproduktor z kapesního přijímače s výkonem 0,25 W a impedancí 8 až 10 Ohmů. Také je zde možno pro zjednodušení použít integrovaný zesilovač například podle JEDNODUCHÝ nebo CITLIVÝ.

Cívka vstupního laděného obvodu je navinuta na tyčce o průměru 8 mm a délce 60 mm nebo více, od feritové antény kapesního přijímače. Na ní navineme trubičku ze silnějšího papíru (např. výkres) a slepíme. Cívka má celkový počet závitů 20 smaltovaným nebo lakovaným vodičem průměru 0,5 mm, odbočka pro anténu je na pátém závitu od studeného (zemního) konce, výstupní odbočka je asi na desátém závitu. Pokud budeme chtít s přijímačem během seřizování dále laborovat, můžeme si připravit odbočky na 10, 12 a 15 závitu. Tranzistory můžeme použít libovolné křemíkové VF nebo NF odpovídající vodivosti (NPN, PNP). LED použitá ke stabilizaci napětí je obyčejná červená.


Uvádění do chodu začneme u nízkofrekvenčního zesilovače. Výběrem odporu R8 nastavíme poloviční napájecí napětí na emitorech tranzistorů T5 a T6. Výběrem odporu R2 nastavíme napětí na kolektoru T3 na hodnotu 1,5 V. Pokud dodržíme hodnoty laděného obvodu, které zde byly uvedeny, bude přijímač pracovat v rozsahu od 7 do 12 MHz. Přeladit přijímač na jiný požadovaný rozsah je velmi jednoduché, pomocí změny počtu závitů cívky a kapacity kondenzátoru C2. Blíže k tomuto viz odkazy na konci článku. Pokud nebude násobič Q pracovat spolehlivě, doporučuji vyzkoušet připojit jej na jinou odbočku cívky (viz doporučení výše), tedy na dvanáctou, nebo patnáctou.

Zdroj: časopis Radiokonstruktor 04/2012 str. 5, autor А. Иванов
Dále doporučuji ke studiu:
LADĚNÉ OBVODY 1
LADĚNÉ OBVODY 2
LADĚNÉ OBVODY 3
LADĚNÉ OBVODY 4
LADĚNÉ OBVODY 5
ROZPROSTŘENÉ LADĚNÍ
LC K OSCILÁTORU