INDIKÁTOR SÍLY POLE

Při práci s vysílačkami CB nebo na sdílenkách často potřebujeme si ověřit nějaký nový typ antény, třeba i jen jednoduché drátové místo „pendreku“ kterou dolaďujeme na maximální účinnost prodlužováním, nebo (častěji) zkracováním. K tomuto účelu se používají poměrně komplikované (a samozřejmě drahé) přístroje, které použijeme třeba jen jednou nebo dvakrát. Radioamatéři – bastlíři a kutilové si však vždy ví rady, jak cokoli provést co možná nejlevněji. Zhotovit si přístroj pro měření poměru stojatých vln, tak zvaný PSV nebo (z angličtiny) SWR metr není pro zkušeného radioamatéra žádný velký problém, ale tento článek předpokládá, že nemáte zase tolik zkušeností ani možností, a přesto by jste chtěli si anténu naladit tak, aby co nejlépe sloužila.

Jistě jste již někdy viděli zapojení takového super nejjednoduššího přijímače – krystalky podle obrázku 1. No a samozřejmě my si toto zapojení použijeme k příjmu signálu z testované antény připojené k našemu zařízení, ale s drobnou změnou – místo sluchátek kterými posloucháme program třeba SV vysílače, připojíme měřicí přístroj. Ve vzorku byl použit malý přístrojek ze starého kazetového magnetofonu, ale dá se použít například i „univerzální“ měřicí přístroj – voltmetr/ampérmetr. Doporučuji starší ručičkový typ, na digitálním se blbě odečítá zda napětí stoupá, či klesá, u ručičky je to velice jasné.

Obrázek 1 – krystalka

Definitivní zapojení našeho přístroje tedy vypadá tak, jak je znázorněno na obrázku 3. K jednotlivým součástkám:

Značka  s označením L1 znamená cívku, v tomto případě to je 5 závitů smaltovaného vodiče o průměru 0,8 mm navinutých na cívkové kostřičce (ze starého rádia nebo televizoru) s průměrem 5mm, a sice 12 závitů. Konce zajistíme silnější nití s uzlíkem, aby se cívka nerozmotávala. Výsledek vypadá asi takto:

Obrázek 2 – provedení cívky L1

Přerušovaná čára u cívky znamená jádro – v cívkovém tělísku (kostře) je našroubován feritový váleček se závitem, slouží k přesnějšímu nastavení indukčnosti (to je hlavní vlastnost) cívky.

Značka  označuje kondenzátor,  jeho vlastností je kapacita, například C1 má kapacitu 47 pF (pikofarad), C2 má 10n – 10 nanofarad (10 000 pF).

Značka  označuje diodu. Vyhoví zde libovolný typ, ať již germaniová, nebo křemíková, mimo obchodu se dají získat ze starého rádia nebo televizoru.

Značka jsou sluchátka (v tomto zapojení jsou nutné t.zv. vysokoohmové, s vyšší impedancí, nad 2000 ohmů).

No a značka je anténa, v případě měření síly pole kousek drátu, kolem půl metru. Pro krystalku ale musíme mít opravdu dlouhý kus, minimálně 20 metrů.

Dáleoznačuje uzemnění, nebo protiváhu. Může to být delší drát hozený na zem, kovový plot, uzemnění hromosvodu, vodovod, a tak podobně.

No a konečně značkaznačí měřicí přístroj, o kterém jsem již psal výše.

Takže si můžeme zde uvést schema zapojení indikátoru síly pole:

Obrázek 3 – indikátor síly pole

Měřidlo umístíme tak, abychom na něj viděli, zbytek (laděný obvod s diodou) vzdálíme alespoň 2 až 3 délky vln, aby měření bylo opravdu spolehlivé (pokud neuvažujeme, že budeme výchylky měřidla sledovat dalekohledem, hihi).

Uvádění do chodu – zapneme radiostanici na vysílání, a snažíme se šroubováním jádra v cívce nastavit co největší výchylku měřidla, Pokud se to nedaří, má laděný obvod hodnoty poněkud odlišné od správných, pak můžeme zkusit nastavit jádro v cívce do střední polohy a výchylku nastavit zhruba změnou kapacity kondenzátoru C1 (větší nebo menší hodnota) a pak přesněji doladit jádrem v cívce.