JEDNODUCHÝ KONVERTOR 2m na CB

 

Již několikrát jsem zde uváděl popis stavby konvertoru pro poslech amatérského pásma 145 MHz na běžné CB stanici, například ZDE. Tento ale byl značně zjednodušený, v tomto popisu nebyl popsán místní oscilátor, dostal jsem několik dotazů jak to provést. Nuže – velice jednoduše, jako vždy. Takže – pokud umíte v ruce držet páječku, můžete se pustit do stavby.

 

Na obrázku je uvedeno schéma maximálně jednoduchého konvertoru, který je možno postavit za jeden večer, v radiokroužku jej šesťáci zvládli během dvou hodin včetně uvedení do chodu. Jeho princip je jednoduchý, prostě přijatý signál z pásma 145 MHz přivedený z antény prochází přes směšovač skládající se ze dvou antiparalelně zapojených diod pracující jako přepínač, ovládaný signálem z generátoru. Směšování probíhá na druhé harmonické oscilátoru, tedy pro upřesnění – jeho kmitočet je poloviční, než vstupní kmitočet z antény. Z důvodu lepší stability (v amatérských podmínkách jinak těžko dosažitelné) je v zapojení použit krystal pracující na třetím harmonické základního kmitočtu, směšování tedy probíhá podle vzorce:

 

145 MHz – (19,7 MHz x 3) x 2 = 26,8 MHz.

 

Údaje o provedení cívek:

 

L1 – 4 závity smaltovaným vodičem průměru 0,5 mm s odbočkou na 2 závitu (tedy uprostřed) navinutá na kostře průměru 5 mm, pomocí kapacitního trimru naladit na kmitočet 145 MHz.

 

L2 – 7 + 7 závitů smaltovaným vodičem průměru 0,3 mm na průměru 3 mm, laděna stlačováním a roztahováním závitů na kmitočet 27 MHz.

 

L3 – 8 závitů smaltovaným vodičem průměru 0,5 mm na kostře průměru 6 mm s feritovým jádrem, laděna na 59,2 MHz.

 

L4 – 15 závitů smaltovaným vodičem průměru 0,3 mm na kostře průměru 6 mm s feritovým jádrem, laděna na 19,7 MHz.

 

V oscilátoru je použit krystal z rozsahu kmitočtů od 19,733 do 19,772 MHz, který dovoluje v rozsahu pásma C přijímat kanály amatérských převaděčů v rozsahu 145,600 až 145,800 MHz. Přesnější doladění kmitočtu oscilátoru docílíme nastavením indukčnosti cívky L4 pomocí feritového jadérka.

 

Diody D1 a D2 jsou libovolné vf křemíkové diody, tranzistor tak zvaný „TUN – tranzistor univerzální NPN“, tedy libovolný vf nebo nf tranzistor z řady BC, KC, BF, KF. Zenerova dioda ZD stačí nízkovýkonová, kolem 8 až 9 V, prostě kterou máte po ruce. Takto jednoduché zapojení nepotřebuje příliš vysvětlivek, jedině mohu doporučit zkrátit vývody součástek na minimální délku, vzhledem k použitému kmitočtu. Jako anténa v průměrných příjmových podmínkách vyhoví i prut délky 48 cm.

 

Autor tohoto zapojení je А.Н. Коваль (UA3AFO), uveřejnil jej v bulletinu Си-Би №8 Август 1996.