ANTÉNA – NEJLEPŠÍ ZESILOVAČ

 

V tomto článku uvádím celou řadu odkazů na známého anténního guru – Jindru Macouna OK1VR, které doporučuji ke studiu všem zájemcům o stavbu nebo výběr hotové antény. Nejprve ale si zde uvedeme několik všeobecných poznatků, ze kterých je nutno vycházet. Ještě bych rád zde uvedl, jak pohlíželi na antény naší předkové, úryvek z příručky „Amatérské vysílání pro začátečníky“. které krátce po válce vydal (spolu s dalšími příručkami) ČAV.

 

Při nevhodném naladění (přizpůsobení) antény – čím větší výkon přivádíme do antény, tím větší výkon se vrací zpět, zahřívá koncový stupeň vysílače a vůbec značně překáží řádnému přenosu pracně vyrobeného signálu do éteru. Tak se může stát, že z antény vyzáříme jen polovinu výkonu a druhá polovina je přeměněna na teplo, rušení, atd.

 

Pro (téměř) každý typ antény je podstatné její umístění ve větší výšce.

KV – anténa dobře pracuje při její výšce nad zemí a okolních předmětů více než čtvrtina použité vlnové délky. Také impedance antény je závislá na její výšce, čím blíže k zemi, tím více se zmenšuje její impedance, výsledkem je její nepřizpůsobení.

VKV – také zde je vhodné umístit anténu co možná nejvýše, s ohledem na překážky mezi stanicemi, nejlépe na přímou viditelnost, pokud nevyužíváme zvláštních druhů šíření pomocí odrazů atd.

Omlouvám se. ale tady píšou, že anténa má být hodně vysoko.

 

Antény na KV pásmech nevyzařují vodorovně se zemí, ale pod určitým úhlem. Vyslaná vlna pak dosáhne ionosféry, odrazí se, a vrací se zpět k zemi. Těmito skoky jsou krátké vlny šířeny po zeměkouli stále dokola, pokud ovšem je jejich energie po odrazu ještě dostatečně velká. Čím menší úhel, tím vzdálenější odraz a tedy vzdálenější spojení. Bohužel se ale s každým odrazem zeslabují, takže do nekonečna to nefunguje. Právě tak vzdálenost spojení závisí na výšce zavěšení antény, čím výše, tím lépe.

 

U prutovek, tedy všeobecně vertikálních antén je vyzařovací diagram kruhový, s jedním nebo několika laloky, podle jejich délky v poměru k vlnové délce, viz ukázku ze Smireninovy příručky:

 

Tyto antény potřebují dobré uzemnění, lépe systém  zvaný protiváha – vodiče o vhodné délce, podle použité vlnové délky, rozprostřené u paty antény kolem dokola. Ale mají také jednu nevýhodu – jsou méně vhodné při příjmu, jelikož mimo užitečného signálu stejně ochotně přijímají i rušení. Odolné proti rušení jsou například tzv. „uzavřené“ antény, například rámové, ale tyto vyžadují pro dobrou účinnost dostatečnou výšku.

 

A konečně přistoupíme k té praktičtěji založené části našeho povídání. Dále najdete odkazy na antény, které OK1VR popisoval na stránkách časopisu PRAKTICKÁ ELEKTRONIKA. - Najdete je ZDE.