Automatické telegrafní klíče 1

 

 

Elektronické klíče se v radioamatérské praxi používají velmi dlouho. Jejich použitím docílíme nejenom větší rychlost klíčování, ale také, což je ještě důležitější, naprosto stejné délky jednotlivých dlouhých a krátkých signálů (lidově: čárek a teček), a také stejnou délku mezer mezi jednotlivými znaky.

 

Nejjednodušší konstrukce tohoto typu klíče byla kdysi dávno vyráběna radioamatéry pod názvem "Little Monster".  Přesto i jeho zapojení je možno zjednodušit, jak je znázorněno na obrázku 1. Klíč je navržen tak, aby byl co možná nejjednodušší a neobsahoval žádné drahé součástky, tedy ani mikroprocesor s příslušným ovládacím programem. Jeho základem je staré polarizované relé Trls 64/a, které může být nahrazeno libovolným jiným citlivým relé pro nízké napájecí napětí, vzhledem k použitému napájecímu napětí 4,5 V z jedné ploché baterie. Ovládací páčka, tak zvaná "pastička", nebo "paddle" má tři polohy: střední, ve které nedostáváme na výstupu klíče žádné znaky, a dvě krajní polohy, ve kterých dostáváme krátké nebo dlouhé sepnutí výstupního obvodu.

 

Dioda D1 je libovolná germaniová, poměr délky dlouhých a krátkých signálů (tedy lidově čárek a teček) je nastaven pevně, změnou hodnoty elektrolytických kondenzátorů. Správnou hodnotu je nutno nastavit zkusmo, a to je také jediný problém při stavbě tohoto klíče. Rychlost klíčování se nastavuje plynule pomocí potenciometru 47k, přibližně od 50 do 150 značek za minutu.

 

Obrázek 1

Pokud neseženeme dostatečně citlivé relé, můžeme si pomoci jedním tranzistorem prakticky libovolného typu, z řady KC, KF nebo podobné, podle obrázku 2. Použité relé má jeden spínací a jeden rozpínací kontakt. Při přeložení pádla do polohy A (čárky), kondenzátor C1 se nabije přes rozpínací kontakt relé na napětí + 4,5V. Toto napětí otevře tranzistor, relé přitáhne a svým spínacím kontaktem sepne klíčovaný obvod. Současně rozpínací kontakt odpojí nabíjecí obvod kondenzátoru, ale tranzistor zůstává ještě otevřený do té doby, než se vybije kondenzátor C1 přes odpor R2. Napětí na bázi tranzistoru se postupně zmenšuje tak dlouho, až se tranzistor uzavře a jeho kolektorový proud již neudrží relé sepnuté. V případě, že pádlo je ještě stále v poloze A, celý proces se neustále opakuje a relé tedy zapíná a vypíná klíčovaný obvod v rytmu, odpovídajícím "čárkám" telegrafní abecedy. Délku "čárky" upravíme změnou hodnoty potenciometru R2, kterým nastavujeme rychlejší nebo pomalejší vybíjení kondenzátoru C1.

Obrázek 2

 

Obdobně pokud je pádlo v poloze B, je kondenzátor C1 připojený ke zdroji přes potenciometr R1, který spolu s odporem R2 tvoří dělič napětí. Proto se kondenzátor C1 nemůže nabít na plné napětí zdroje, a jeho vybíjení, které určuje dobu otevření tranzistoru je kratší, čímž takto získáváme kratší dobu sepnutí relé, což odpovídá "tečkám" telegrafní abecedy. Délku krátkého signálu, "tečky", nastavíme změnou hodnoty potenciometru R1.

Popisovaný klíč postavený v Q-Klubu Amavet Příbram