Mnoho
posluchačů, lovců stanic, scaneristů – a jak se ještě všelijak nazývají, se
soustřeďuje na poslech v pásmech VKV a UKV, kde jsou zajímavé stanice jako
taxi, jeřábníci, s trochou štěstí i záchranáři, a podobně. Přitom ale
netuší, jak zajímavé úlovky se dají poslouchat na pásmech krátkých vln, kde je
těch služeb jednak daleko více, a hlavně – jsou slyšet mnohem dále.
Samostatnou, velmi zajímavou skupinu tvoří rozhlasové vysílače. Na nich se dá
zachytit obrovské množství informací, od zpravodajství, přes zábavné programy
až po hudbu, jakou na VKV u nás neuslyšíte, jsem trochu staromilec, takže se mi
třeba líbí samby z Rio de Janeira. Je pravda, že modulační kmitočet těchto
stanic je oproti VKV rozhlasu podstatně omezený, nejvýše 14 kHz, ale zase tímto
je možno docílit větší hustoty rozhlasových stanic, které mohou být umístěny v
přidělených pásmech rádiových frekvencí pro dlouhé vlny (LW), střední vlny (MW)
a krátké vlny (SW).
Mezinárodní dohody o přidělených kmitočtových pásmech pro rozhlasové vysílání
platí v rozsahu od 150 do 405 kHz (LW), 525 - 1605 kHz (MW), a dále oblasti v
rozmezí SW, které mají podpásma, zvané také sub-rozsahy:
3 950 ... 4 000 kHz - 75 m
5 950 ... 6 200 kHz - 49 m,
7 160 ... 7 300 kHz - 41 m,
9 500 ... 9 775 kHz - 31 m,
11 700 ... 11 975 kHz - 25 m,
15 100 ... 15 450 kHz - 19 m,
17 700 ... 17 900 kHz - 16 m,
21 450 ... 21 750 kHz - 13 m,
25 600 ... 26 100 kHz - 11 m.
Vysílání na dlouhých vlnách (LW) se vyznačuje tím, že s dostatečným výkonem vysílačů je možný rádiový příjem na velké vzdálenosti v řádu 2000 km. To je způsobeno na jedné straně přítomností přízemní vlny, která „kopíruje“ zemský povrch a na druhé straně mnohem nižším lomem od ionizovaných vrstev atmosféry. Nevýhodou ale je malý počet rozhlasových stanic a dosti vysoká úroveň průmyslových poruch.
Rozhlasové
stanice v pásmu středních vln (MW) umožňují příjem na vzdálenosti kolem 1
000 km, jejich šíření je závislé na hranici světla a tmy dle denní doby. Ve dne
je dosah značně menší, než v noci. kdy síla signálů prudce vzroste, tím se
objeví i mnoho dalších, jinak neslyšitelných stanic. Vysílání na středních
vlnách bylo donedávna velmi populární po celém světě, neboť zde lze umístit
4krát více stanic, než na dlouhých vlnách, existují zde rozhlasové stanice
s výkony od desítek wattů až po stovky kilowattů. S rozvojem vysílání
na VKV ale pomalu počet středovlnných stanic klesá, zvláště u nás.
Velmi zajímavou oblastí pro poslech zajímavých a exotických stanic jsou ale
krátké vlny (SW), jejichž povrchová vlna se šíří pouze na malé vzdálenosti.
Jenže – a to je na nich to nejhezčí – odráží se od ionosférických vrstev,
případně ještě znova mnohokrát od země a od ionosféry. To umožňuje použití
krátkých vln pro komunikaci na libovolně velké vzdálenosti.
Útlum povrchové vlny je v pásmech krátkých vln veliký, dosah přízemní vlny je maximálně několik desítek km. Naopak prostorová vlna není s rostoucím kmitočtem ionosférou tlumena skoro vůbec. Ve dne jsou vlny vyšších frekvencí z "horní části" krátkovlnného pásma (délky 10 - 25 m) dobře odráženy od vrstvy F. Nazývají se "denní vlny". Ve dne na nich s dobrou anténou můžeme naladit spoustu stanic z různých zemí. Odražené - prostorové vlny nižších frekvencí z "dolní části" krátkovlnného pásma jsou ve dne tlumeny vrstvou E, teprve po západu slunce, kdy se sníží stupeň ionizace, začnou být tyto prostorové vlny velmi dobře odráženy od vrsvy F. Po setmění proto na krátkých vlnách nižších frekvencí můžeme s dobrou anténou naladit stovky stanic z celého světa. Krátké vlny nižších frekvencí proto mohou být označovány jako "vlny noční".
Pro
zajímavost zabrousíme do historie. Na úsvitu rádiové komunikace profesionální
stanice pracovaly pouze na dlouhých a středních vlnách, jelikož dosah na
krátkých vlnách byl jen několik desítek kilometrů, tedy velmi nedostatečný,
takže byly považovány za nepoužitelné. Výkon vysílačů byl malý a citlivost
přijímačů velmi nízká. O možnosti odrazů vln od ionosféry se nic nevědělo, také
vlivem tak zvaného pásma ticha, tedy vzdálenosti mezi dosahem povrchové vlny a
dopadem odražených vln, kde příjem nebyl možný. Když pak v roce 1922
vznikli radioamatéři, byly jim tyto vlny jakožto naprosto bezcenné, věnovány,
ať si mohou hrát na svém písečku. Jenomže – právě amatéři přišli na to, že
vlastně se dají navazovat spojení na obrovské vzdálenosti s poměrně malými
výkony, takže jim byly odebrány a ponecháno jen několik úzkých částí.
Závěrem ještě stručný přehled, co na kterých kmitočtech krátkých vln můžete očekávat:
1810 kHz až 2000 kHz Amatérské pásmo 160m
2182 kHz Námořní tísňový a volací
2300 kHz až 2500 kHz Rozhlasové AM pásmo 120m
2500 kHz Časové signály
2850 kHz až 3155 kHz Letecké pásmo
3200 kHz až 3400 kHz Rozhlasové AM pásmo 90m
3400 kHz až 3500 kHz Letecké pásmo
3500 kHz až 3800 kHz Amatérské pásmo 80m
3800 kHz až 3950 kHz Letecké pásmo
3900 kHz až 4000 kHz Rozhlasové AM pásmo 75m
4063 kHz až 4208 kHz Námořní lodní
4209,5 kHz až 4351 kHz Námořní
4351 kHz až 4438 kHz Námořní pobřežní
4650 kHz až 4750 kHz Letecké pásmo
4750 kHz až 5060 kHz Rozhlasové AM pásmo 60m
5000 kHz Časové signály
5480 kHz až 5730 kHz Letecké pásmo
5730 kHz až 6295 kHz Rozhlasové AM pásmo 49m
6200 kHz až 6312,5 kHz Námořní lodní
6332,5 kHz až 6501 kHz Námořní
6501 kHz až 6525 kHz Námořní pobřežní
6525 kHz až 6765 kHz Letecké pásmo
6890 kHz až 7000 kHz Rozhlasové AM pásmo 41m
7000 kHz až 7200 kHz Amatérské pásmo 40m
7200 kHz až 7600 kHz Rozhlasové AM pásmo 41m
8195 kHz až 8415 kHz Námořní lodní
8416,5 kHz až 8707 kHz Námořní
8707 kHz až 8815 kHz Námořní pobřežní
8815 kHz až 9040 kHz Letecké pásmo
9250 kHz až 9990 kHz Rozhlasové AM pásmo 31m
10000 kHz Časové signály
10005 kHz až 10100 kHz Letecké pásmo
10100 kHz až 10150 kHz Amatérské pásmo 30m
11175 kHz až 11400 kHz Letecké pásmo
11500 kHz až 12160 kHz Rozhlasové AM pásmo 25m
12230 kHz až 12577,5 kHz Námořní lodní
12579 kHz až 13077 kHz Námořní
13077 kHz až 13200 kHz Námořní pobřežní
13570 kHz až 13870 kHz Rozhlasové AM pásmo 22m
14100 kHz až 14350 kHz Amatérské pásmo 20m
15000 kHz Časové signály
15010 kHz až 15100 kHz Letecké pásmo
15030 kHz až 15800 kHz Rozhlasové AM pásmo 19m
16360 kHz až 16805 kHz Námořní lodní
16806,5 kHz až 17242 kHz Námořní
17242 kHz až 17410 kHz Námořní pobřežní
17480 kHz až 17900 kHz Rozhlasové AM pásmo 16m
17900 kHz až 18030 kHz Letecké pásmo
18068 kHz až 18168 kHz Amatérské pásmo 16m
18780 kHz až 19679 kHz Námořní lodní
18900 kHz až 19020 kHz Rozhlasové AM pásmo 15m
19680,5 kHz až 19755 kHz Námořní
19755 kHz až 19800 kHz Námořní pobřežní
20000 kHz Časové signály
21000 kHz až 21450 kHz Amatérské pásmo 15m
21450 kHz až 21850 kHz Rozhlasové AM pásmo 13m
21870 kHz až 22000 kHz Letecké pásmo
22000 kHz až 22374,5 kHz Námořní lodní
22376 kHz až 22696 kHz Námořní
22696 kHz až 22855 kHz Námořní pobřežní
23200 kHz až 23350 kHz Letecké pásmo
24890 kHz až 24990 kHz Amatérské pásmo 12m
25000 kHz Časové signály
25070 kHz až 26099 kHz Námořní lodní
25670 kHz až 26100 kHz Rozhlasové AM pásmo 11m
26100,5 kHz až 26145 kHz Námořní
26145 kHz až 26175 kHz Námořní pobřežní
26510 kHz až 27999 kHz CB (FM, SSB)
28000 kHz až 29700 kHz Amatérské pásmo 10m
V době psaní tohoto článku byly u nás v provozu následující rozhlasové vysílače:
Tabulka převzata z http://www.radiokomunikace.cz/
Pokud vás toto povídání zaujalo, zkuste se podívat ještě na http://www.dx.cz/modules.php?name=News&file=print&sid=226
Jak naladit zahraniční rozhlasové stanice, v kterou dobu na kterém kmitočtu, dozvíte se na webových stránkách http://hfradio.org/
Spoustu dalších užitečných informací na http://www.dxing.com/iblink.htm
případně na http://www.dxing.com/scanlink.htm
Mnoho úžasných zážitků přeje OK1IKE