ANTENNASCOPE

Velmi rozšířeným a přitom velice jednoduchým přípravkem k měření impedance napáječů a antén jsou vysokofrekvenční můstky. Základní schéma takového můstku je na obr. 1.

Všechny odpory musí být čistě činné, tj. bez indukčních nebo kapacitních složek. Při vyvážení můstku, tj. má-li ručka měřicího přístroje v jeho diagonále nulovou výchylku, platí tyto vztahy:

R1 k R2 = R3 k R4, popřípadě R1 k R3 = R2 k R4.

Jak je tedy zřejmé, záleží hlavně na poměru jednotlivých odporů, méně již na jejich absolutní velikosti. Zapojíme-li místo R4 napáječ nebo anténu o neznámé impedanci a  místo R3 bezindukční proměnný odpor, odpovídá při R1 = R2 odpor nastavený na proměnném odporu R3 impedanci měřeného napáječe nebo antény. Znovu je třeba zdůraznit, že anténa má čistě činný odpor jen na rezonančním kmitočtu, takže měření musí být uskutečněno na tomto kmitočtu.

Praktické řešení anténního můstku ukazuje obrázek 2. Je známé pod  názvem „Antennascope“ a konstruktérem je americký radioamatér W2AEF. K napájení můžeme použít sací měřič, vysokofrekvenční měřicí generátor nebo jakýkoli jiný zdroj vysokofrekvenčního signálu požadovaného kmitočtu. Všechny spoje musí být co nekratší, aby byl splněn předpoklad bezindukční konstrukce. Na velikosti odporů tolik nezáleží, místo 220 Ω  lze použít i 150 Ω nebo 200 Ω. Důležité však je, aby R1 a R2 byly přesně stejné. Stejně i kapacity kondenzátorů C1 a C2 musí být shodné s tolerancí maximálně 1%. Proměnný odpor má 500 Ω, aby obsáhl všechny obvyklé impedance. Kdo bude měřit jen antény napájené souosými napáječi, jejichž impedance je obvykla do 100 Ω, může použít proměnný odpor 100 Ω. Odpor R3 upravuje rozsah měřicího přístroje. Použijeme-li místo něj potenciometr, můžeme jím nastavit citlivost měřidla.

Na tomto přípravku můžeme kromě impedance měřit také např. činitel zkrácení. Postupujeme takto:  proměnný odpor můstku nastavíme na nulu. Do svorek pro měřenou anténu připojíme kus neznámého napáječe, který na volném konci zkratujeme. Nyní měníme kmitočet signálu, jímž můstek napájíme, až je můstek vyvážen, tj. ručka měřidla vykazuje nulovou výchylku. Pro tento kmitočet má měřený kus napáječe elektrickou délku přesně λ/2. Činitel zkrácení vypočítáme podle vzorce:

Vezmeme např. souosý napáječ o délce 145cm a můstek bude vyrovnán při kmitočtu 69 MHz. Činitel zkrácení je tedy

RK 1/69-51