Anténa v panelovém domě

OK1SVB

Již delší dobu se zabývám anténami v panelovém domě, protože v takovémto domě bydlím. Postupně jsem postavil leccos a k dnešnímu dni jsem dospěl k poslední variantě, ke které se váže několik důležitých postřehů.

Nejprve jsem stavěl legendární G5RV. Tato anténa vypadá nádherně složitě a člověk si hned řekne, ano, toto je ono.
Není.
G5RV není vůbec vhodná k instalaci z okna. Tato anténa má dlouhý svod, cca 10,5m x SZ a tím se korektní možnosti instalace smrsknou na nulu. Je ideální k instalaci mezi dva domy. Pokud bydlíte v 9 patrovém domu a přes ulici, (více, než 30 m) máte další takovýto dům a vy třeba úplnou náhodou bydlíte v 6. patře, je vyhráno. Takováto G5RV chodí báječně. Vím to jistě, protože několik mých známých má takto anténu postavenou a jsou absolutně spokojeni. Jeden si dokonce vyměnil byt z 1. do 6. patra právě kvůli vysílání. Na střeše má malou Yagi a mezi domy G5RV a je naprosto šťasten.

Chudákům jako já, kteří naproti nemají další dům, ale koukají na stromy nezbývá, než experimentovat. Nejprve jsem vyrobil čtvrtvlnný výrůstek, který jsem ukotvil zcela náhodně na nejbližší kandelábr v ulici. Prakticky vypočítáte 75 lomeno frekvence a se získaným číslem běžíte do nejbližšího elektroobchodu, kde zakoupíte modrou licnu 1,5 mm2 příslušné délky. Modrou proto, že je nejméně vidět. Na pásmo 80 m je to cca 20 m drátu. Přesným výpočtem se nemusíte zdržovat, protože část takovéto antény je naprosto nevypočitatelná, je dobré koupit o 2 m více a experimentovat s délkou. Pokud u Vašeho okna prochází drát bleskosvodu, máte vyhráno, máte protiváhu. Takováto anténa se dá naladit tak, že na pásmu 80 m má zhruba 50 ohmů a na 10,1 asi 80 ohmů a reaktanční složku, která se ale dá lehce kompenzovat. Jste nadšen. Taková krásná a jednoduchá anténa. Dokonce se na ní na uvedených pásmech dá slušně vysílat. Vysílat ano, ale ne přijímat. Tato anténa Vám do přijímače natáhne veškeré rušení z celého domu. Prakticky máte v Praze S9 a více neustálého bzučení a šumění. Je pravda, že na CW se dá změnou šířky pásma mnoho rušení odfiltrovat. Na SSB ale nic pořádného neslyšíte. Vím to jistě, protože jsem tuto anténu tvrdošíjně stavěl ve svých bydlištích léta.

S přibývajícími léty se dostaví pocit, že něco není v pořádku, a že je nutno s tou anténou něco udělat. Já jsem se rozhodl, že přidám ještě jedno rameno a vytvořím tak jakýsi invertovaný, zmrzačený dipól. Můj soused OK1PG souhlasil s tím, že na kandelábr před jeho vchodem upevním druhé rameno svého, hrdě nazývaného Invertíd Ví. Protože jsme byli sousedi přes jeden vchod, považoval jsem za důležité se s ním dohodnout. Zdeněk pak v pozdějších dnech s úsměvem vyprávěl, že přesně pozná, s kým vysílám, protože mu v rytmu mých CW značek klapají relátka v jeho TCVR. Učinil jsem, vyrobil jsem. Při měření impedance antény jsem zjistil, že klesla na 80 m na 30 ohm a na 30 m na cca 50 ohm. To mě překvapilo, očekával jsem spíše vzrůst impedance, ale nešť. Antény jsou zkrátka věci mezi nebem a zemí. Taková anténa vysílá úplně stejně jako předchozí čtvrtvlnný pahýl. Rušení je také stejné. Takže spotřebujete dvojnásobek materiálu a práce. Výsledek je stejný. Nejdříve Vám to nevadí, protože anténa je tak nádherná, ale pak jedno rameno sundáte. Mě začal otravovat kandelábrový servis, který mi říkal, že dva dráty jsou moc a chtěl peníze za pronájem. Ukecal jsem to na jeden kandelábr.

Mezitím jsem se na chalupě též bavil anténami a začal jsem získávat zkušenosti se symetrizačními členy. Při vysílání s 50 W je jedno, jaký kabel vede k dipólu a je jedno, že je dipól nepřizpůsoben. Pokud postavíte za TCVR lineár Ameritron, situace se radikálně změní. Vlny se začnou potulovat po bytě, svítí nezapojené úsporné zářivky a příroda Vám dává najevo, že jste teorii el. mag. pole poněkud znásilnili. Zkrátka dipól je symetrický a kabel nesymetrický a hlavně dipól má vždy jinou impedanci než 50 ohmů. Začnete vyrábět symetrizační členy. První symetrizační člen byl na feritové anténě se žlutým puntíkem. Nevím zda symetrizoval, protože jsem v té době měl pouze stejnosměrně cejchovaný Antenascop. Výsledky jsem tehdy naměřil podivné. Další symetrizační členy jsem realizoval s toroidy různých typů a cenových úrovní i s toroidy Amidon. Dospěl jsem k názoru, že symetrizační členy z feritů fungují možná u televizní antény, kde je impedance antény zaručená. U amatérských antén, které jsou úzkopásmové, mají podivné impedance, které nejsou shodné s impedancí koaxiálního kabelu je instalace symetrizačního členu s jakýmkoliv feritem zbytečná činnost a vyhazování peněz z okna, protože se vždy najde pásmo kmitočtů, kde má symetrizační člen malou indukčnost a tím pádem nesymetrizuje.

Má pozornost se obrátila na symetrizační členy bez feritů. Na plastovou trubku navinete koaxiální kabel a hle - ono to perfektně symetrizuje. Protože musíte navinout mnoho závitů, je to drahé a těžké řešení. Zkoušel jsem tedy symetrizační členy z běžného instalačního drátu na instalatérskou trubku 40 mm. To je, vážení přátelé ono. V elektroinstalačním velkoobchodě zakoupíte izolovaný drát 1,5 mm2 v délce cca 10 m, přehnete jej napůl a obě poloviny stočíte. Výslednou dvoulinkou navinete 30 závitů na instalatérskou trubku. Aby vinutí drželo pohromadě, vyvrtáte na začátku a na konci trubky dírky 6mm a jimi provléknete konce vinutí.

Je to levné, chodí to báječně a symetrizuje to. Má to ještě jednu výhodu, velmi podstatnou. Proto vlastně píši tento příspěvek. Takto symetrizovaná anténa bere podstatně méně rušení, které přichází z domu. Třeba včera večer a dnes ráno jsem v pásmu 80 m nalezl místa, kde nikdo nevysílal a rušení bylo tak S5. Je to s podivem, slyším! Také se vlny nepotulují po bytě, nepálí mě kovový roh TCVR při vysílání a elbug nešifruje.

Přeji hodně zdaru při experimentování s anténami.

http://www.c-a-v.com/e107_plugins/content/content.php?content.673