Náhradní antény slouží k rychlému zajištění příjmu zejména u přenosných zařízení. Většinou se používají antény teleskopické a smyčkové, pevně spojené se zařízením už výrobcem. V některých případech používáme náhražkové antény strojené - zde se většinou setkáme s různě upravenými dipóly. V místech s dostatečným signálem je toto řešení vyhovující, ale málokdy zajistí vynikající kvalitu.
Na antény mobilních a přenosných zařízení jsou kladené protichůdné požadavky. Anténa musí mít malé rozměry, ale oproti tomu dostatečný zisk, neboť tyto prostředky se často používají i v místech s menší úrovní signálu. Tyto požadavky jsou navzájem protichůdné, a výsledná anténa je často kompromisem mezi velkostí a ziskem. Zvláštní kapitolou jsou zařízení držená v ruce. Zde je nutné při návrhu antény počítat s blízkostí velké dobře vodivé plochy - lidského těla. Podle vzájemné polohy antény a těla se značně mění jak vyzařovací charakteristika tak vlnová impedance antény. Jako antény se používají různé modifikované dipóly, zkrácené mechanickou deformací buď do meandru nebo šroubovice. Vývoj antén pro mobilní a přenosné prostředky je v současnosti nejrychleji se vyvíjející obor anténní techniky.
V minulosti proběhlo několik pokusů se zajištěním levného a dostupného řešení antén. Tyto pokusy probíhají v rozvojových zemích, kde je takové řešení v některých případech nejvhodnější a často jediné možné a jednak se jimi zabývají různé armádní skupiny s cílem ověřit postupy pro navázání spojení v krizových situacích.
Tyto pokusy byly prováděny s cílem vytvořit jednoduchou vertikální anténu dostatečně rychle, a bez nutnosti stavby. Pro anténu se použil svislý sloupec plazmy, který byl vytvořen za pomoci laserového paprsku a vysokonapěťového výboje. K plazmovému sloupci byl u země navázán napáječ pomocí kapacitní vazby.
V tomto případě se používají části rostlin o vhodných rozměrech jako jsou větve, kmeny i jednotlivé listy. Vždy se používali buď živé nebo čerstvě utržené části, s vyschnutím rostliny došlo k prudkému poklesu zisku (poklesem obsahu vody přestala být rostlina elektricky vodivá). Napáječ byl navázán buď obtočením několika závitů drátu okolo kmene či větve směřující vhodným směrem, v případě listů a zelených rostlin bylo použito k navázání nabodnutí rostliny nebo řapíku palmového listu vodičem. U větví bylo dosaženo zisku 2 až 5dB na kmitočtu 1Ghz, u palmových listů (s nabodnutým řapíkem) skloněných k vysílači se naměřil zisk 3 až 5dB na 50MHz.
Při vysílání i příjmu lze použít i lidské tělo jako pasivní reflektor. Nejvyššího zisku bylo dosaženo u mobilních zařízení s prutovou anténou drženou rovnoběžně s osou těla ve čtvrt až půlvlnné vzdálenosti směrem k vysílači. Na krátkých vlnách bylo ověřeno zvýšení zisku až o 4dB při skupinové sestavě osob jako pasivních zářičů (následující obrázek).
SOUEaEaU Vejprnická 56 Plzeň (c) 2002