PRVÉ RÁDIO

Chtěli by jste si dokázat, co všechno umíte? No jistě, což takhle předvést, že umíte si vyrobit rádio i vy, nejenom Sony a ostatní velké firmy. Pustíme se do popisu.

Od pravěku rádia až do nedávných dob byly v módě tak zvané krystalky, přijímače, kterí (kromě laděného obvodu) obsahovaly už jen polovodičový krystal, který pak byl nahrazen modernější polovodičovou diodou, viz prvý obrázek.

Pro ty z vás, kteří se s těmito obrázky setkáváte poprvé, malé vysvětlení. Kreslit zapojení nějakého zařízení tak, že by jsme jednotlivé součástky kreslili tak, jak ve skutečnosti vypadají, je velice nepřehledné, v případě nějakého složitějšího zařízení téměř nemožné. Proto vznikl tento způsob, takový „těsnopis“, kterému říkáme SCHÉMA. Nejčastější výskyt má „čára“, která představuje vodič (prosím, neříkejte drát, ten je na plotě).  V místech kde jsou spolu propojené, připájené, je nakreslena tečka, která představuje tu kapičku pájky (lidově cínu). No a jednotlivé součástky jsou znázorněny takto:

Schematická značka cívky, cívka navinutá na feritovém trámečku (feritová anténa).

Dvojitý ladicí kondenzátor, v našem zapojení použijeme jen jednu půlku.

Schematická značka diody, skutečný tvar jedné z diod (některé mohou vypadat různě jinak).

Schematická značka sluchátka a některé z jejich provedení.

To by tak byly ty hlavní, nejdůležitější součástky, které zde použijeme. Takže si to podle schématu pěkně sestavte, propájejte, připojte anténu, uzemnění – a zkoušejte. Nefunguje? Nojo, zapomněl jsem uvést, že za prvé – musíte zde použít tak zvaná vysokoohmová sluchátka (2 000 až 4 000 ohmů), a za druhé – anténa musí býti dost dlouhá, no a musíte být někde blízko některého rozhlasového vysílače. Ale nic si z toho nedělejte, postavíme si něco lepšího, co již bude běhat poněkud lépe. Alespoň jste se trošku seznámili se základními součástkami kolem rádia a s kreslením schemat.

Přijímač, který dále následuje, již má jednu zvláštní součástku – tranzistor, který dokáže zesilovat jak zvuky, tak i signály z antény.

Značka tranzistoru a jeho vzhled (různé typy).

S tímto přijímačem poslouchám rozhlasovou stanici Country Radio s dostatečnou hlasitostí, ve Vraném nad Vltavou, tedy v obci utopené v rokli u Vltavy, obklíčené ze všech stran vysokými kopci. Přijímač má celkem slušnou citlivost, anténa délky 2 metry úplně postačí pro příjem čs stanic, večer i mnoha zahraničních.Takže opět začneme tím, že si ukážeme jeho schéma.

Zapojení přijímače s tranzistorem

Jak je vidět, místo diody použité v předešlém zapojení je zde tranzistor v zapojení zvaném AUDION a přibyl i napájecí zdroj, tvořený jedním článkem typu AA nebo AAA s napětím 1,5V.

Galvanické články typu AA a AAA použité pro napájení přijímače.

Držák napájecího článku.

Do série s napájením jsou připojeny standardní nízkoimpedanční sluchátka 2 x 32 ohmů od MP3 přehrávače, dohromady tedy 64 ohmů. V jednom ze vzorků byla použita sluchátková vložka 50 ohmů ze starého telefonu (na obrázku sluchátek úplně vpravo), která měla dostatečnou hlasitost, takže sloužila jako reproduktor. Sluchátka slouží zároveň jako vypínač přijímače, jejich odpojením se odpojí napájení.